Mnoho z Vás miluje přírodní červené korály ať barvené nebo ty přirozeně červéné. Proto vám přinášíme pár základních faktů o korálech používaných ve šperkařství.
V zásadě rozlišujeme dva druhy korálů: korály z mělké vody – ty na korálových útesech a korály z hluboké tmavé vody.
Pro výrobu šperků se používají korály z hlubokých vod, které řadíme k drahokamům nebo polodrahokamům v závislosti na konkrétním druhu.
žijí na korálových útesech. Tyto korály obdivují všichni zapálení potápěči. Korálový útes má nepostradatelnou roli v ekosystému moří a oceánů. Jedním z mála druhů korálů z mělkých vod používaným v klenotnictví je modrý korál.
žijí v tmavém prostředí v hloubce 150 - 450 metrů pod hadinou moře. Tyto korály rostou velice pomalu, některé i pomaleji než 1 mm za rok. Trvá velice dlouho, než tyto korály dosáhnou reprodukčního věku a poté jen velmi málo mladých jedinců přežije. Hlubokomořské korály se používají v klenotnictví a zkoumá se jejich použití pro lékařské účely. Tyto korály se řadí k polodrahokamům nebo drahokamům. Charakteristiky, které rozlišují, zda se jedná o polodrahokam nebo drahokam jsou barva, pórovitost, tvrdost a lesk. Drahé korály jsou barevnější, méně pórovité, tvrdší a lesklejší a je obtížnější je získat než korály polodrahokamy. Korály polodrahokamy jsou oproti tomu poréznější, lehčí, měkčí a méně barevné a proto se pro klenotnické účely stabilizují, vyplňují a dobarvují.
Červené korály (Coralliums) jsou nejžádanějšími korály vůbec. Tyto korály vyrůstají do tvarů bezlistých větviček a dorůstají výšky až jednoho metru. Svým chemickým složením jsou korály tvořeny uhličitanem vápenatým. Červené zbarvení korálů způsobují karotenoidní pigmenty. Korály jsou relativně měkké. Na Mohsově stupnici tvrdosti mají tvrdost 3,5. Protože jsou korály měkké, brousí se nejčastěji do tvaru korálků, kabošonů a jsou ideálním materiálem pro uměleckou řezbu. Ve šperkařství byly korály v Evropě používané již od pravěku a používaly se také ve Starověkém Egyptě. Nejpopulárnější a nejznámější jsou červené korály za Středomoří a z Japonska.
Korály žijící ve Středomoří jsou druhu Gorgonia nobilis a vyskytují se v hloubkách od 10 do 300 m pod mořem. Stejný druh se nachází také ve vodách Atlantiku na pobřeží Gibraltaru a na Kapverdských ostrovech. Tento druh korálů byl těžbou v minulých letech výrazně ohrožen. Dnes, ačkoliv nepatří k ohroženým druhům zařazeným do červené knihy, je těžba korálů ve Středozemním moři v rámci Evropské unie legislativně ošetřena a limitována.
Druhy Corallia vyskytující se v oblasti Japonska a Taiwanu rostou v tekoucí vodě v hloubkách 350 – 1500 pod hladinou moře.
Růžové korály se řadí k červeným korálům. Nejznámějším druhem těchto korálů je korál známý pod jménem Andělská kůže nebo také Boke korál. Používá se pouze v těch nejdražších špercích. Jeho barva je jemně růžová - tělová se světlejšími znaky. Šperky z boke korálu potkáte nejspíš na luxusních aukcích umění prestižních aukčních domů.
Zlaté korály jsou velice vzácné, protože rostou jen na dvou místech na světě a to na Aljašce a na Havaji. Vizuálně vám budou připomínat zlaté větvičky, zkamenělé dřevo nebo tygří oko.
Černé korály jsou o něco méně vzácné a nacházejí se v mělčích tmavých vodách po celém světě v tropickém pásmu a je možné je sklízet potápěči. Typické jsou pro oblast Nového Zélandu a Milford Sound. Dříve byly i tyto druhy silně drancovány a mnohé státy dnes legislativně regulují jejich sběr. Černých korálů je více druhů a ne všechny se řadí k polodrahokamům.
Bambusové korály jsou poréznější než jiné druhy drahých korálů a pro využití ve špercích se proto vyplňují, aby získaly hustotu a lesk. Mnohé z červených barvených drahých korálů na trhu jsou bambusové korály.
Modrý korál je jediný druh útesových korálů z mělkých vod, které se používají ve šperkařství. Modré korály jsou porézní a jejich barevná škála sahá od modré k šedé. Kvůli své porézní struktuře se vyplňují a stabilizují.
Houbový korál je právě tak jako modrý korál lehký a porézní a proto se obvykle stejným způsobem vyplňuje a stabilizuje, případně se také dobarvuje.
Ve špercích a bižuterii se můžete setkat s různými obchodními názvy korálů. Obvykle se nejedná o nové nebo vzácné druhy korálů, ale výrobci jen potřebují specificky označit nové produkty ve smyslu nových způsobů zpracování, barvení či jiných úprav. Co se pod těmito názvy skrývá?
Tygří korál – jedná se o houbový korál pocházející z Taiwanu nebo Indonésie. Přirozená struktura korálových zlomků je doplněna černým plnivem – pryskyřicí a tato matrice je pak řezána do bloků, ze kterých se vyrábějí kabošony různých tvarů pro výrobu šperků. Jedná se tedy o kompozitní materiál vyráběný částečně z přírodních surovin.
Bílý korál – je přírodní bělený, vyplňovaný a leštěný korál. Obvykle nebývá specifikován konkrétní druh korálu, ale jedná se o čistě přírodní materiál upravený za účelem využití ve šperkařství.
Fosilizovaný korál – jak už název napovídá, jedná se o zkamenělý korál, který může být těžen na březích řek nebo i ve vnitrozemí v místech, kde bylo kdysi moře. Nejčastěji pocházejí tyto korály z Indonésie a z Tibetu. Tyto korály mohu být také barveny na červeno a prodávány jako červený korál.
Rekonstruovaný korál – bývá prodáván pod mnoha obchodními jmény. Jedná se o korálovou drť spojenou polymerovými pryskyřicemi. Dříve se pro výrobu rekonstruovaného korálu používaly zlomky starých korálových větviček a odřezky z výroby šperků – korálků. Dnes se kvůli těmto produktům sbírají i drobné mladé korály, což je bohužel ekologický problém.
Můžete se setkat i s tvrzením, že dnešní korály pro šperkařství pocházejí z farem a použití korálů ve šperkařství proto neohrožuje přírodní zdroje. Jak již bylo řečeno, korály použitelné v klenotnictví pocházejí z hlubokých tekoucích vod a trvá dlouho než dosáhnou reprodukčního věku. Poté tyto korály dorůstají pomaleji než 1 mm za rok. Zakládání takových farem by bylo nesmírně nákladné a zdlouhavé a sklízení hlubokomořských korálu je právě tak namáhavé, drahé a obtížné. Hlubokomořské korály mají velice specifické potřeby. V současné době není technicky možné na farmě tyto podmínky simulovat. Pokud se mluví o korálových farmách, jedná se o farmy na korály z mělkých vod, farmy pro korálové útesy, které mají zákazníky v řadách milovníků mořských akvárií. Experimentuje se s využitím těchto korálů pro zdravotnictví – v ortopedii. Sazenice korálů z mělkých vod se kromě toho nejčastěji používají k obnově korálových útesů za což jim patří velký dík.
Červené korály zatím bohužel nejsou zapsány v Červené knize ohrožených druhů a nejsou chráněny mezinárodním právem. Regulativy jsou kolem druhů modrých korálů (Coenothecalia) a černých korálů (Antipatharian). V rámci evropské unie jsou chráněny Červené korály, kde je limitován jejich sběr kvótami a povoleními k sběru.
CZK
